ČERNÍ VLCI SE VRÁTILI ZE ŠVÉDSKA

V době od 28.2. do 7.3.2020 navštívili rožnovští mladí hokejisté (ročník 2009 – 2011) Švédsko. Náplní zájezdu bylo poznávání Švédska, jeho historie, kultury, přírody a hlavně sportu, protože součástí zájezdu bylo odehrání tří hokejových zápasů se stejně starými švédskými hokejisty. Čekaly nás prohlídky měst Göteborg, Stockholm a Jönkoping, v jehož blízkosti jsme byli ubytováni v malé vesničce Bottnaryd, uprostřed lesů a jezer.
Na cestě do Švédska jsme se zastavili v hlavním městě Dánska Kodani, kde jsme na lodi proplouvali po kanálech Kodaně, a s průvodcem poznávali zajímavosti v okolí. Zhlédli jsme královský zámek, trojúhelníkový dům s lyžařskou sjezdovkou, dům, v němž žil pohádkář Hans Christian Andersen, sochu malé mořské víly, divadlo, bitevní lodě, radnici a další historické stavby.
Po příjezdu do penzionu Anneber nás na uvítanou čekaly k večeři známé švédské masové kuličky s brusinkovou omáčkou. Po ubytování šli kluci brzy spát, protože následující den je čekal první z hokejových zápasů.
V neděli 1.3. jsme po snídani vyjeli do Göteborgu, prohlédli si zajímavé historické objekty a přesunuli se do blízkého města Lerum, kde se měl zápas uskutečnit. Kluci se nemohli dočkat a bylo na co se dívat. Zápas zahájily hymny obou států, kluci byli jmenovitě představeni a pak už začaly padat puky do švédské branky. Ta první padla za záda švédského brankáře již v sedmé vteřině hry. Pak následovaly v rychlém sledu další. Klukům se podařilo švédskému soupeři nasázet 10 branek a ani jednu neinkasovali. Tedy výhra 10:0. Po zápase jsme se vrátili do Göteborgu a prohlédli si unikátní expozici živé přírody v Universu.
Následující dva dny patřily poznávání města Jönkopinku a hlavního města Švédska Stockholmu. V Jönkopinku jsme si prohlédli muzeum firmy Husqvarna a muzeum zápalek. Každý z nás si vyrobil krabičku zápalek tak, jak je vyráběly děti před 100 lety. Ve Stockholmu jsme si prohlédli královské sídlo Drottningholm a jeho zahrady, navštívili jsme radnici a prohlédli Modrou halu, v níž probíhá slavnostní recepce po udělování Nobelových cen, a také Zlatý sál, kde po recepci pozvaní hosté tančí. V katedrále Storkyrkan jsme slédli místa, kde probíhá korunovace švédských králů. Po prohlídce zbrojnice jsme den končili ve Vasa muzeu. Kluci byli nadšeni, když uviděli královskou námořní loď Vasa starou 400 let v jejím téměř původním stavu.
Následující den 4.3. jsme dopoledne strávili pětikilometrovou procházkou v okolních lesích a kolem jezer. Odpoledne následovala příprava na večerní utkání s týmem Tidaholm. Po hymnách to naši kluci opět rozjeli a v osmé vteřině vstřelili první gól zápasu. Černým vlkům se opět dařilo a výhra 12:6 všechny přesvědčila, že Černí vlci umí.
Další den jsme v městečku Grana zhlédli výrobu domácích cukrovinek. Speciálně pro náš tým před našima očima vyrobili cukrové špalky v barvách hokejového klubu Černí vlci, včetně krásných obalů se znakem našeho hokejového klubu. Večer se kluci a rodiče jeli podívat na hokejový zápas švédské extraligy do hokejové haly klubu HV 71, za který v předchozích letech hráli i čeští hokejisté.
Poslední den nás čekalo losí safari a třetí hokejový zápas s týmem Malmo. Po naložení výzbroje a kufrů do autobusu jsme se na zpáteční cestě do České republiky zastavili na losí farmě. Nasedli jsme do vláčku, který s námi projížděl lesem s volně pobíhajícími losy evropskými, což je největší jelenovitý savec žijící v lesích Evropy, Asie a Ameriky. Kluci měli nachystánu mrkev a jablka. Losi přicházeli k vláčku a kluci je z oken vlaku krmili. Zážitek obrovský. V safari chovají také rodinu bizonů, z nichž ten největší vážil 1300 kg. Zvědavost mu nedala a také se přišel podívat na kluky sedící ve vláčku. Budil respekt, ale přesto se mezi kluky našli odvážlivci, kteří mu mrkev podali.
Poslední hokejový zápas se uskutečnil v Malmo. Na našich hráčích se projevila únava z celého náročného týdne, ale přesto bojovali. Hradba z červených hráčů švédského týmu však byla nepřekonatelná a kluci prohrávali 6:0. V závěru utkání jsme vstřelili alespoň jeden čestný gól.

Tímto utkáním jsme se rozloučili se Švédskem a vydali se po Oresundském mostu, který měří 16 km a tvoří ho tři části, podmořský tunel, silnice po uměle navršeném ostrově a část zavěšená ve vzduchu, do Dánska, kde nás čekal trajekt do Německa. V ranních hodinách jsme již přejížděli hranice naší republiky.

Kluci byli spokojeni s výsledky zápasů, s dárky, které obdrželi od svých protihráčů a samozřejmě s tím, co ve Švédsku viděli. Při odjezdu nám vedoucí cestovní kanceláře, se kterou jsme cestovali, řekl: „Kdo byl jednou ve Švédsku, přijede zase.“ Myslíme, že měl pravdu.

Několik fotografií si můžete prohlédnout zde.